Má vlast

Když slyším symfonickou báseň Vltava od Bedřicha Smetany a nebo Largo z Novosvětské symfonie Antonína Dvořáka, cítím se dobře. Ale dobře se cítím i při hudbě Petra Iljiče Čajkovského a nebo Edvarda Griega. Cítím, že někde uvnitř těch tónů je má vlast.

Kdysi se prý na celé planetě Zemi mluvilo stejným jazykem. Protože však lidé neměli dostatek pokory a postavili si kdesi v Mezopotámii vysokou věž, potrestal je B-h tím, že jim schopnost hovořit a dorozumět se jediným jazykem vzal. Lidé začali mluvit jazyky různými a přestali si rozumět. A z neporozumění vzniká závist a nenávist. Na podobně nesmyslném základě si někteří méně zdatní jedinci postavili teorii o tom, že existuje něco jako národ, který se skládá z podobně postižených jedinců, kteří bohužel nedokáží kváknout nijak jinak než tím jedním jazykem. Vzhledem k tomu, že se mezi "našimi" občas našel i někdo, kdo byl schopnější, začaly se takzvané národy ohraničovat a vznikly nesmysly s názvem národní státy. Důraz na pojmy národ a národní stát je důkazem malosti, díky které to naši praprapředci v Babylonu zvorali.

I v české kotlině jsou lidé, kteří hovoří podobným jazykem. A protože jsou mezi námi lidé schopní i méně schopní, moudří i nevzdělaní a úspěšní i neúspěšní, je s námi legrace. A to až do té doby, kdy si ti méně schopní, povadlí a neúspěšní lidé začnou stěžovat na svou malost. V takovém okamžiku zpravidla přestanou hledat chybu sami u sebe a začnou závidět a nenávidět i ty, co kromě jazyka, kterému rozumí oni sami, rozumí i jazykům jinym. Pokud navíc ti jazykově vybavenější navíc ještě cestují dál než na houby do sousedního lesa, je zle. Nevzdělaní tupci začínají mít vztek a začínají volat po návratu k národním hodnotám a vlastenectvím. A myslí tím pouze svůj osobní prospěch. A tak když se dá, tak hned jedou do Sudet, znásilní tam pár mladých německých spoluobčanek, povraždí jejich příbuzné a ukradnou jejich domy. A nebo takové domy zdědí a jsou hrdí na to, jak to jejich rodiče či prarodiče těm hnusným sudeťákům nandali. A takoví malí lidé jsou potom šťastni, když se jich někdo u příležitosti svátku výročí znárodnění kinematografie a těžkého průmyslu zastane. Mají přeci své hodnoty a to jim stačí. Cokoliv jiného, to jest něčeho co nedokážou pochopit a nepřináší jim to okamžitý osobní prospěch, odmítají a špiní. Jejich vlast je někde jinde než vlast má.

Nemyslím si, že každý člověk je schopen naučit se v životě více než jeden jazyk, ale přesto by měl mít každý na paměti především slova tolerance a snaha o porozumění. Pokud neumíš mluvit či psát, tak mlč a poslouchej. A pokud nerozumíš slovům, zaposlouchej se do hudby. Líbí se Ti Vltava od Bedřicha Smetany? Je to Tvá česká vlast? Tak si skus třeba poslechnout i izraelskou hymnu Hatikva, třeba se budeš cítit podobně.

Má vlast je všude tam, kde je mi hezky. A hezky je mi především tam, kde jsou mí blízcí. A pokud jsem někde o kus dál a se svými blízkými jsem spojen díky moderním technologiím, pouštím si hudbu a je mi taky hezky. Má vlast je pocitu duše a o harmonii tónů a barev. Má vlast je se mnou všude a domluví se.